Stránky

sobota 18. srpna 2012

Norsko, zastávka druhá: Jotunheimen

Jotunheimen neboli „Domov obrů“ je pohoří, kde se prý nachází 29 nejvyšších hor Norska a to včetně té úplně, úplně nejvyšší. Kromě těch velehor, je tu i řada ledovců, horských bystřin a jezer. A samozřejmě tím pádem nechybí ani spousta dech beroucích pohledů na členitý krajinný reliéf.
Pohled od našeho stanu.
















Hned po příjezdu do národního parku jsme na břehu jezera Gjende rozbili základní tábor. Hned v úvodu jsme zjistili, že jsme si spíš měli vzít ten větší stan, protože do něj by se nám vešly i batohy a nemusely by zůstávat venku (na dešti). Nakonec jsme tento malý zádrhel kreativně vyřešili a u stanu nám ležívaly dvě „mrtvolky“ :)
Ty naše "mrtvolky" :)
















Ráno bylo dost ošklivé. Pršet přestalo až kolem 11 hod.















Na tamější turistické chatě jsme si nechali doporučit nějakou nepříliš náročnou túru po okolí. Prý k jezeru Bessvatnet by to i vzhledem k počasí šlo. Tak jsme vyrazili!
Jezero Gjende.
  















Cestou k jezeru Bessvatnet.








Cesta se tak hezky vinula vzhůru mezi kopečky, mechem a kameny. 
















Pohled na zpět k jezeru Gjende a horu Knutshøe.








Počasí se pozvolna vyjasňovalo. Asi za necelé dvě hodiny stoupání do kopce se před námi rozevřela planina a v jejím středu leželo ono jezero, obklopené jen několika chatkami. 
Jezero Bessvatnet + hora Besshøe

















I cesta zpátky nám utekla příjemně. Také hlavně pro to, že jsme oba měli svůj oštěp, kterým jsme zkoušeli lovit ovce.















Na cestě zpátky, když jsme sestupovali do údolí, jsme si nemohli nevšimnout mohutného masivu zahaleného do temných mraků, které se tyčil nad jezerem. Hora Besseggen nás tiše pozorovala a zlověstně kumulovala mlhu. 
Vpravo Besseggen.
















Ovšem my jsme se nenechali odradit a povzbuzeni svým turistickým výkonem, jsme se spontánně rozhodli, že na tu horu příští den vylezeme. Vždyť i žena – lovkyně nám to doporučila, že prý je tam nádherný pohled na dvě jezera a že jenom v jednom úseku se tam musí trošičku lézt, ale že jinak je to v pohodě procházka. Jak moc jsme se zmýlili, jsme samozřejmě zjistili až na té procházce...

Ale to až v dalším postu ;)

Další fotky z Jotunheimen TADY prosím



Žádné komentáře:

Okomentovat