Stránky

úterý 17. března 2015

Mercado Municipal de Sao Paulo

První týden ve čtvrtek dopoledne jsme šli omrknout městkou tržnici. Ve všech průvodcích psali, že je to ohromná budova plná všeho možného. Z mého pohledu cestovatele a ochutnavače dobrot z různých koutů světa to zas až tak spektakulární nebylo - prostě stánky s ovoce, zeleninou, luštěninami, evropskými sýry a salámy (jakožto specialitami), s mořskými plody, hovězími nožičkami. Nejzajímavější asi byl stánek, kde prodávali tabák. Nevěděla jsem, že se surový tabák prodává smotaný jako hadice. :)

Samozřejmě jsme se také zdrželi na oběd - dostali jsme sendvič nacpaný vepřovým masem a pastel, což je ta smažená obálka, v tomto případě plněná rybou. Pravda je ale taková, že jsme měli s Annou co dělat, abychom napůl snědli ten sendvič. Pastel jsme si vzali s sebou domů.























Tak takhle vypadá surový tabák








To je ten sendvič s masem

Pastel

čtvrtek 12. března 2015

Sao Paulo II

Děkuji všem za e-maily a komentáře. Konečně už jsem doma. Zpáteční cesta z Rio de Janeiro do Kodaně (přes Sao Paulo a Paříž) trvala více než 24 hodin. Dneska jsem celý den pospávala a na večer jsem trochu editovala fotky, takže vám můžu ukázat dalších pár obrázků ze Sao Paulo.

Naposled jsem psala o svém prvním týdnu ve škole. Naštěstí jsem měli docela volno, takže jsme měli čas projít se po městě, vylézt na mrakodrap, dát si pivko atd. atp.



















úterý 3. března 2015

První týden ve škole


První týden ve škole utekl jako voda. Moc jsem toho po pravdě nedělali (Brazilský přístup ;-) Ale abych to vzala popořadě. Každý den máme možnost jet do školy naším vlastním autobusem. Cesta přes celé město trvá přibližně hodinu, hodně záleží na momentálním stavu dopravy (město je podle mě v permanentní nebezpečí totálního dopravního kolapsu, ale zatím to tu funguje).

Náš ohromný školní komplex se jmenuje SENAC a skládá se z několika důmyslně propojených budov, tří kantýn, sportovního areálu, plaveckého bazénu, parčíku s potůčkem plným okrasných ryb, knihovny, počítačových laboratoří, dílen všeho druhu a další místností a zařízení, o kterých nemám ani tušení. Jo a škola je naprosto úžasně vybavená.





































V podělí jsme měli takové úvodní, seznamovací/představovací. Brazilci nám ukázali školu a pohostili nás tradičními dobrotami. Nutno dodat, že brazilská kuchyně je plná masa, sýrů (nejlépe smažených v těstíčku), mořských plodů (obalených v sýru a smažených v těstíčku) a CUKRU! Nemusím asi dodávat, že spousta Brazilců trpí nadváhou (pořád nechápu, odkud se berou ty brazilské top-modelky ?!)


















V úterý, stejně jako v pondělí, jsme jeli do školy až po obědě. Cílem bylo zúčastnit se panelové diskuze o stárnoucí populaci (nevím, jestli jsem někde zmínila, že stárnoucí populace je hlavním tématem našeho workshopu). Diskuze z velké části probíhala ve portugalštině. Asi nejzajímavější okamžik pro mě bylo, když jsem dostala svoje vlastní sluchátko, ve kterém jsem slyšela simultánní překladatelku. S jedním spolužákem jsme se shodli na tom, že jsem si připadali OPRAVU důležitě, asi jako politici na mítinku v Evropském parlamentu. :)

























Ve středu jsme šli na exkurzi do jednoho kultuně-sportovně-vzdělávacího centra, které pracuje se seniory.































































Ve čtvrtek jsem pro změnu navštívili muzeum fotbalu, které se nachází v nejstarším brazilském fotbalovém stadionu. Moc se mi tam nechtělo, ale nakonec jsem si to docela užila.











































No a v pátek jsem byli zase zpátky ve škole :)