Brühl 2.0 a trocha zenu

I v neděli tu bylo krásné počasí. Tak jsem se vypravila na výlet do Brühl. Chtěla jsem najít druhý zámeček, který v této obci je (povedlo se). Taky jsem se chtěla povalovat na dece v zámeckém parku (nepovedlo se, páč tenhle v tomhle parku se nic nesmí – neopouštějte vyznačenou cestu, nejezděte zde na kole... a blablabla...)

Vystoupila jsem v Brülu na nádraží, mrkla na plán města, prošla jsem kolem Augustusburgu a intuitivně se vydala nádhernou bukovou alejí k druhému zámečku – Falkenlust. Falkenlust je lovecký zámek – malý a milý. Dokonce jsem se šla podívat i dovnitř. Hihi! Musela jsem si navléknout takové ty ohromné papuče pro návštěvníky, ve kterých se nedá normálně chodit, takže jsem si pak vesele bruslila po naleštěných parketách... Pak jsem se ještě trochu prošla po parku a nakonec jsem vyrazila zpět do Bonnu do Rheinaue (tam se člověk aspoň může rozvalit na tu deku). Jo! A konečně jsem se zašla podívat na tu japonskou zahradu, o které jsem toho tolik slyšela...

Augustusburg (hmm, taky se musím jít jednou podívat dovnitř)


Dubová alej (1)


Dubová alej (2)


Falkenlust




Zpátky v Brühl na nádraží :-)


Další fotky: Brühl 2.0


Japonská zahrada v Rheianaue

Zdroj Bonn 2010

Piknik

Sobota byla veselá – nakonec jsme piknikovali na tom samém místě jako minulý týden...

Mňam, mňam...


Se Zahirem


Carlos


Shashank, Kike, Nathalia


Vivi :-)


Juliane


Shashank


Zytek fotek z pikniku ZDE

(spálila jsem si záda a trpím...)

Stolní deštný prales

Vypěstovala jsem si mini-deštný prales...

Toto letí...

Mám toho docela dost – pět předmětů. Asi si přidám ještě jeden – nějakou fonetiku...
Každopádně týden uběhl ani nevím jak:

úterý: francouzsko-český tandem s Hélo, odpoledne slackline (ale byla příšerná zima)

středa: škola, večer rozlučka se Soniou, protože v pátek odlétala zpátky do Mexika

čtvrtek: škola, španělský-německý tandem s Junaca, večer druhá (definitivní a poslední) rozlučková párty se Soniou (ale byla jsem tam jenom chvilku). Tandem s Juanca velmi vtipný. Připravila jsem pro něj cvičení na modální slovesa... Jedna z vět byla: Nejím rád zeleninu.

Já: Rozumíš všemu?
Juanca: Jo,jo...
Já: Víš, co to znamená „Gemüse“?
Juanca: Jo,jo... To je taková ta omáčka, ne?
Já: Ne, to je zelenina...
Juanca: Hmm, to leccos vysvětluje! U nás v kantýně...

pátek: práce, doprovod Nathalie na cizineckou policii (ne, že by se mi tam dvakrát chtělo, ale nakonec to dobře dopadlo a Nathalii prodloužili vízum o 11 měsíců), práce, večeře s Bernhardem, vyřizování emailů

sobota: piknik (whohoooo! Jdu si uvařit něco dobrého, co bych si tam potom mohla vzít! :-)

Slackline-víkend

Ve čt jsem taky byla ve škole. Teda alespoň myslím... Hihi, ale byla! Zašla jsem na přednáška o Velké Británii v 19.století a pak na seminář týkající se jihovýchodní Evropy. Tam jsme se sešli tři a učitel... Pevně doufám, že se do příštího týdne objeví ještě alespoň dva lidé, jinak se s tímhle kurzem můžu rozloučit, protože bude pro nezájem zrušen... Sakra, a zrovna tohle by se mi hodilo ke zkouškám na příští rok...

Pátek pohodička. Dvojité uklízení, chvilka tai chi venku, rychlá večeře a pak sraz s Héloïse, která se vrátila z Paříže (a která mi přivezla francouzské smradlavé sýry a nějaké sladkosti ;-) Daly jsme si jedno (ale opravdu jenom jedno) a pak jsme jely zpátky do Tannenbusch, abychom rozptýlily Juan Carlose. Juanca měl v pátek odpol odletět na pár dní do rodného Španělska – za rodinou, za přáteli – ale vzhledem k soptícímu vulkánu mu byl zrušen let (bohužel dvakrát, páč ani druhý nedělní pokus nevyšel...). Všichni (moje maličkost, Hélo, Juanca, Bernhard) jsme se pěkně sešli u Berniho v kuchyni, dali si pozdní sýrovou večeři, popíjeli, dohodli plán na sobotu (lezení v hale)... Inu velmi příjemný večer!

Následující den jsme se, vzhledem k přenádhernému počasí (sice tu asi je tepleji než v ČR, ale většinou je větrno a slunce se schovává za mraky), rozhodli (jednohlasně) strávit den venku - piknikovat a chodit po laně a hrát si s poi a celkově nedělat nic moc náročného... a už vůbec ne-e v uzavřené lezecké hale! Odjeli jsme na etapy do parku Rheinau. K mém překvapení tam byl opět bleší trh – letošní první! A já jsem ho stihla!!! Tak jsme tam chvilku bloumali a pak už následovalo jenom spaní na dece, další kroky na laně, trocha pikniku, točeni s poi a vlajkami, žonglování... A večer opět sraz u Bernharda v kuchyni a Juanca pro nás vařil španělskou večeři.

V neděli dopol vyřizování emailů, pak ochutnávka vynikajícího domácího pizzového chlebíčku a odpoledne opět v Rheinau :-)

(jo a na provaze jsem čím dál tím lepší! Už se tam vyhoupnu sama bez pomoci a dokonce ujdu i pár kroků. hihi! Konečně zase jeden sport pro mě ;-)

První kroky:

lp


Bernhard


Héloise


Juan Carlos


A tady už jsme skoro profesionálové (hihi ;-)
lp


Berni (hihi, miluju Juancův výraz na této fotce :-)


Hélo


Juanca


vlajky


poi


žonglování




relax na dece


relax u piva


šanělská večeře




Nedělní cvičení aneb jak být fit ve třech krocích, předcvičuje Hélo a Juanca; krok první


Krok druhý


Krok třetí


A co si Juanca myslí o našem víkendu? ;-)


Více jarních fotek tady: Rheinau

Jo, a tohle je ten domácí pizzový chlebíček... a já ho jedla ještě za tepla! Mňam!!!

Uni

Tak mi konečně začal semestr... Sakra?! Už mám zase nějak nabitej program...

V po jsem šla na svou první letní přednášku (Polsko v meziválečném období). Chtěla jsem být za slečnu chytrou, moc to nevyšlo... Tak snad to bude příští hodiny lepší...

V úterý skoro volno. Ale zapsala jsem se na další vtipný sportovní kurz. Dámy a pánové, končím s oficiálními hodinami žonglování (teď už budu cvičit jenom potají doma) a přesedlala jsem na chození po laně! hihi :-) Že takovýhle kurzy nejsou i v ČR? Večer jsem se po dlouhé době viděla s Bernhardem (protože posledních deset dní trávil na Kypru u moře) a dostala jsem spoustu milých dárků – nějaké pivo, čokoládu... A pak pro nás (mně plus další tři lidi) uspořádal malou degustaci – kyperské sýry a olivy, rakouské klobásky a sýry... hmmmmm mňam!

Dneska jsem vstávala netradičně brzo. Ráno jsem vyřídila poštu, zjistila jsem, že mi odpadá jedna přednáška, tak jsem si místo toho šla ven zacvičit. Přišel mi balíček od Terez. Odpol jsem jela na jednu hodinu do školy (Migrace z Německa do USA v 19/20. stol), pak jsem šla uklízet. Po práci jsem si koupila můj oblíbený preclík z kynutého těsta, pak jsem vařila večeři pro mě a Juan Carlose, páč jsme spolu zahájili španelsko-německý tandem (J.C. nutně potřebuje doučovat. Ale na druhou stranu, kdo by to pro láhev vína neudělal, že...). Takže večer byl moc příjemný (akorát jsem zjistila, že vysvětlovat strukturně německou gramatiku není zas až tak lehké, jak jsem si myslela. Na zítra se musím líp připravit...)

A co u vás?

P.S. víte, jak dopadl ten večer, kdy jsem byla totálně zničená po lezení a přemítala jsem o tom, jestli jít na kubánský večírek? Tak jsem tam jela (lenost zvítězila nad vařením), na místě jsem zjistila, že nejsem schopná najít správných vchod do baráku (natož zvonek), tak jsem volala třem lidem... bez úspěchu. A tak jsem se otočila na podpatku a jela jsem domu (a ano, samozřejmě, jsem si musela udělat něco k jídlu...)

Kolumbie, Indie, Kuba

Víkend byl v mezích možností poklidný. V pátek jsem byla na již tradiční víkendové párty u Daniela. Tentokrát vařili Kolumbijci a bylo to bá-ječ-né! Červené fazole, rýže, mleté hovězí maso, smažený banán a čerstvé avokádo. V sobotu jsem si šla pěkně zacvičit ven, trochu jsem se koukla na morfologii a pak že si budu číst a popíjet čaj... Ale psal mi Shashank, jestli se za ním nechci stavit na skleničku. Tak jsem teda opravdu dlouho přemýšlela a nakonec jsem vyrazila. Večer to byl opravdu vtipný. Pouštěli jsme si staré hlavně indické hitovky a trochu českých a zahraničních songů z 60-80.let. Jako některé indické záležitosti byly neskutečně ujeté! (viz video na konci).

No a dneska dopol jsem byla trochu lemřička, četla jsem další morfo-texty a ve tři jsem vyrazila něco dělat. Respektive s Nathalii, Omarem, Diegem a Soniou jsme šli na horolezeckou stěnu. Ano, mám za sebou lezeckou premiéru v hale. Necítím ruce... Počítám s tím, že s nima zítra nebudu moc hýbat a že se asi ani neobleču... Ale jinak to bylo super. Možná příští víkend vyrazím zase. A řekla bych, že jsem nelezla zas až tak špatně. Dokonce jsem zvládla překonat i jeden (malý) převis! :-))

Za chvilku máme sraz na Kubánský večer. Dva lidé byli nedávno na Kubě, a budou promítat fotky. Přemýšlím, jestli půjdu nebo ne. Lezení mě opravdu vyčerpalo a nikam se mi z pokoje nechce. Na druhou stranu – ještě jsem nevečeřela a měla bych si něco připravit (nemám sil), ale na tom večírku by měl opět někdo vařit... ach, dilema... Ideální verze pro dnešní večer by byla, kdyby za mnou někdo s tím jídlem přijel do Tannenbusch... hmmm, ale to se asi nestane...


I'm disco dancer (indický videoklip ze sedmdesátých let. No, je to úlet! Hlavně sledujte ty tanční kreace! No, a jsem zvědavá, co na to Hell řekne :-D)

Fimo 2.0

A pro dnešek poslední věc: výtvory z fimo, které vzniky za posledních pár týdnů...

A nejveselejší nakonec ;-)

A teď už jenom spááááát ... zzzzzzzzz

Bhútán – svaté umění z Himálaje

Ve čtvrtek jsem chtěla navštívit další město v Porúří – Duisburg, ale počasí mě hořce zklamalo. Pršelo celý den a byla zima, šedivo, nevlídno... Nakonec jsem se rozhodla pro návštěvu Muzea východoasijského umění v Kölnu. Upřímně, čekala jsem trochu víc. Co se týče budovy a okolí. Nádhera. Vprostřed muzea je malá, sice nepřístupná, avšak originální Feng-Šuej zahrada a i okolí působí harmonicky. Ale co se vlastní expozice týče... byla spíše mini.

První částí výstava byla věnovaná náboženským artefaktům z Bhútánu, tzn. malby, pár sošek Buddhů a Bodisattvů, několik rituálních předmětů a asi čtyři televize promítající obřadní tance. Moc jsem neměla náladu pročítat všechny ty popisky, stejně vždycky zapomenu, co které gesto znamená a jak poznám toho či onoho boha/ tu či onu bohyni, tak jsem všechny ty věci na sebe nechala působit... A bylo fajn. Druhá část expozice byla už vlastní sbírka muzea. Hihi, tomu se říká velkorysé využití prostoru... No prostě ve Zbraslavi toho bylo mnohem, mnohem víc... Ale zase na druhou stranu poprvé v životě jsem viděla opravdovou pískovou mandalu. Byla vážně krásná (a jak plastická)

Budova Muzea východoasijského umění (exteriér)


A teď následuje interiér a řada "vypůjčených" fotek...

Feng-šuej zahrádka. A byla ještě hezčí - se zapnutou fontánkou a vyzdobená těmi barevnými vlaječkami s modlitbami

Výstava o Bhúthánu

Písková mandala. No, ne že by to ma takhle přede mnou nějaký bhútánský buddhistický mnich tvořil... To je jenom ilustrační (vypůjčené) foto ;-)

Jinak tu máme takhle šedo...




Ale! Potkala jsem cirkus :-)

Zdroj Köln am Rhein