Vzkaz do Čech

a hlavně do Plzně ;-)

Zdroj Bonn 2009 II

P.S. Ach! Chuck je prostě bůh!
:-))

bláznivý francouzsko-český večírek

Zpět k událostem posledních dní. Ano, těch 24 hodin rozhodlo... Dneska odpol odjíždím do Mainzu. juch. juch! A vrátím se někdy v neděli večer. juch. juch! A co se večeře týče... radši nemluvit, protože jestli se uskuteční, tak to bude v té horší variantě... Což ale svým způsobem vlastně vůbec není překvapivé... :-D

jinak včera večeře s Héloise a Pauline. Myslím, že fotky mluvím za vše... A pak germopárty...

Zdroj Bonn 2009 II

Prší...

… žlutý krápníky
A mraky, mraky nejsou vidět
Šikmookej šimpanz přeskočil plot ze snů
A hvězdy tvoří koloběžky...

Ne-e, toto není můj surrealistický text. Ale vždycky si na něj vzpomenu, když dlouho a intenzivně prší. Třeba jako dnes...

Každopádně posledních 24 hodin trošku protřepalo a načechralo tu šedou studijní jednotvárnost, která mě beznadějně obklopila a zastínila mi výhled na světlé zítřky. A zatím to vypadá tak, že tento víkend strávím v Mohuči/Mainz na žongléřském workshopu. A na obzoru se i mimo jiné zablesklo pozvání na večeři. Ovšem otázkou zůstává, jestli večeře bude v příjemné společnosti nebo ne... A toto, je prosím, úplně zásadní a kardinální otázka celého týdne! A je možná tak zásadní a kardinální, že z ní dnes večer ani neusnu...

Ale pst, pst, pssst! Protože rozhodně nechceme ani jednu z těch dvou výše zmíněných věcí zakřiknout. Příštích 24 hodin rozhodne! ;-)

--- howgh and sweet dreams---

Erinnerungen an Geburtstagsparty

Becherovka slavila úspěch! Domů jsem dorazila plus mínus kolem půl osmé. Sakra?! Nechápu proč nedělní ranní vlaky jezdí jednou za hodinu...

Zdroj Bonn 2009 II

Jinak dnes klasicky dopol/odpol škola. Úspěch měsíce: konečně jsem se dostala na správný seminář o EU. Akorát ještě nemá téma referátu a učebnice. Místo toho už mám dvě absence a nejsem zapsaná v systému. Ale hlavní je, že jsem ho našla! :-)

A taky už mám za sebou opravdu vydařený nákup. Anébržto jsem si chtěla koupit cizrnu a místo toho jsem si domů přinesla pytlík se super křupavým praženým hráškem v těstíčku. A vtipně jsem to zjistila až po tom, co jsem naložila domnělou cizrnu spolu s fazolkama přes noc do misky s vodou. Těstíčko se rozpustilo a v misce to vytvořilo takový odporný slizký blivajz... chjo... Má někdo nějaké zkušenosti s křupavým praženým hráškem v těstíčku?! To se používá třeba jako do polívky?!?!

Pro dnešek vše, na zítra zase musím přečíst nějaký texty a taky jsem konečně chtěla napsat tu úvaha o typickém Čechovi... :-/

Thomasovy narozeniny

Becherovka a já za chvíli odcházíme na párty;-)

Zdroj Bonn 2009 II

ip op

Včera jsem byla totální lemra: vstávala jsem přibližně v poledne, pak trochu cvičení venku a odpol jsem se pokoušela číst doporučenou literaturu, tzn. že jsem půl dne strávila nad vznikem EU.

Teď jsou přibližně tři hodiny ráno a já jsem se akorát vrátila z TabuBaru, tzn. naše koleje a ve sklepě je jedna místnost – bar. Na starosti ji mají studenti a otvíračka je docela vyhovující.

Každopádně tohle byla moje první návštěva TabuBaru. V deset jsem se sešla s Klimem (ein französischer ERASMUS-Student, der auch Geschichte studiert) a z trošku rozpačitého večera se nakonec ve výsledku stala velmi příjemná záležitost. Z velké části jsme rozebírali stereotypní představy a předsudky o jiných národnostech. Takže jsem Klimovi vyprávěla něco o francouzské eleganci a žabožroutech. Na oplátku jsem se dozvěděla něco malinkato o ČR, a to že ve Francii má Česká republika docela dobrý zvuk. No prostě zkraťme to a přeložme to do srozumitelné češtiny: „Čechy ?! Kde to je?!“ Taky jsme se s Klimem trochu bavili o hudbě a minulé párty, která byla ve stylu hip hopu. Miluju, když se mě Francouz ptá na to, jestli poslouchám: „ip op.“ Chvilka, přemýšlení... Ne, hip hop nemám ráda ;-) Pak následovalo moje seznámení s Ibrahimem (hmmmm, místní barový flyboy ;-) a rozprava s Poláky. Tak snad někdy brzo proběhne další společná párty;-)

A teď už fakt jenom postel!

Kevin

Jů, když na tím tak přemýšlím, tak jsem si ani pořádně nevzpomněla na to, že byl včera státní svátek. Tak doufám, že jste si všichni v Čechách užili volno uprostřed týdne. Volno?! To mi tady opravdu nehrozí. Nevím, kdo na FB rozváděl teorii a spoustě německých státních svátků, ale jeden byl 3.10. (sobota) a pak do školy nepůjdu až 7.12. A to jenom proto, že je den otevřených dveří, či co?! A pak další svátek 1.1.2010... nebo, tak nějak...

Jinak dopol škola a večer deutschkurs, tzn. super dlouhá a úmorná diskuze na téma Nationalgefül in Deutschland. Taky si do příštího týdne máme rozmyslet téma pětiminutového referátu. Nejlépe něco o Německu, německého... Někdo nějaké nápady?! Jo, a taky mám napsat úvahu na téma: typický Čech. WTF ?!?!?!

Po hodině a půl diskutování kneipentour s Kevinem. Upozorňuju, že „Kevin“, je prostě der bestimmte(!) Kevin. Krátké vysvětlení: přednáška s názvem Adenauerova éra; k tomu dvě doporučená tutoria, která vedou, jako pomocná síla, dva magisterští studenti – ano, K. je jedním z nich. OMG! Er ist super süß und super nett! Ale to vyslovila Pauline, ne já. Ale já dodávám: Er wirklich ist! Každopádně K. je pro mě ztělesněním všech všeobecných klišé a stereotypů o Němcích: něco jako beznadějně sladký blonďák... Jenom si nejsem jistá, jestli má i modrý oči :-))) Ale zpět ke kneipentour, kterou pro nás historii studující Erasmus-studenty K. zorganizoval. Moje skóre: čtyři bary / pět piv. Každopádně večer byl velmi, velmi příjemný. Schválně, kolik znáte německých seriálů? A francouzských? Zeptala jsem se K. na Karla Gotta. OMG!!! Biene Maja!!! On ho fakt zná!!! Já myslela, že božský Kája je populární jenom ve východním Německu a generačně tak plus mínus kolem 60 let! A ne 25?! Pak jsem si ještě nechala vysvětlit studijní systém bonnské uni, protože ani po měsíci jsem nebyla s to ho rozluštit. Jako bonus jsem se dozvěděla něco víc o zkoušce k Adenauerově éře. Věděla jsem, že mám psát nějakou klauzurní práci, ale moje naivní představa byla, že ta klauzurní práce bude o Adenaurovi. Omyl! Z mnohem větší části se bude týkat teorie historiografie a teorie dějepisectví a teorie blablabla – zkraťme to: prostě jsem si nemusela v knihovně půjčovat tu jednu jedinou knihu, kterou mám rozečtenou. Ale místo toho jsem si měla okopírovat a přečíst texty, které jsou v šanonu, které jsem si prohlídla a u kterých jsem si řekla, že to nepotřebuju, že to je prostě jenom teorie... chjo... Ok. Zítra zajdu na institut a napravím to...

song pro Šárku, Domi a Vráťu

aby vám to nebylo líto
hahaha :-))



Erinnert ihr euch ?! ;-)

ich bin dein Gummibär

speciální song pro Helenku, aby měla lepší náladu.
Sorry kotě...
hahaha... X-D



Ich bin dein gummibär
Ich bin dein gummibär
Ich bin dein gummi gummi gummi gummi gummibär
Ich bin dein gummibär
Ich bin dein gummibär
Ich bin dein kleiner süsser bunter dicker gummibär X-D !!!
Oh yeo

Ba ba bidubidubi jam jam
Ba ba bidubidubi jam jam
Ba ba bidubidubi jam jam
Drei mal darfst du beissen
...

hahaha :-)))) Mně ti Němci fakt příjdou ujetí!

Bramborák.

To už komentář nepotřebuje! haha :-))

A jinak škola a deutschkurs.

Vašek a EU

Dopol škola: první hodina cvičení k přednáškám o EU. Instituce EU a smlouvy. Přišla jsem tak akorát na začátek hodiny, takže na mě zbylo místo v první lavici vedle nějakého týpka. Začínáme nějakým stupidním kvízem. Týpek vedle mě toho o EU ví moc a moc. To se taky dalo čekat, protože nikdo normální si přece nesedne dobrovolně do první lavice. Chjo... už jsem se to učila v čj i v aj a stejně nic si nepamatuju... Bože! To je taky organizace! Sem tam během kvízu narazím i na něco nového. Třeba jako: Mr. GASP, Kodaňská kritéria. WTF? Pak se dostane na přetřes Lisabonská smlouva. Ano, ČR ji stále neratifikovala... Týpek vedle mě se rozčiluje, jak je to možné, že podle Kodaňských kriterií a blablablabla... a co na to Evropský soudní dvůr a blablabla... To jsem si zase vybrala místo! A Vašku, díky! Chjo... A pak už jenom otázka monetární politiky, Eura a zemí, které ho ještě nepřijaly...

Potom menza (konečně jsem narazila na německé jídlo, které je rozhodně lepší nejíst), seminář o terorismu a večerní lekce žonglování. Juhůůů! Dneska jsem se cítila jako pravý cirkusový klaun a už umím roztočit žonglovací talíř :-)

A zítra vařím!

Blízkovýchodní konflikt

Dnes jenom veselej zážitek z menzy aneb takové krátké setkání třetího druhu. Na obědě si ke mně přisedla jedna mladá muslimka, chvíli se dloubala ve špagetách a pak na kraj talíře odložila kousek čehosi. Pak to ještě chvilku pohledem zkoumala a nakonec se mě zeptala, jestli bych to „něco“ nemohla náhodou ochutnat a říct jí, jestli to třeba není maso, protože je vegetariánka a není si jistá, jestli o tom její špagety vědí... Tak jsem se obětovala... a... byla to kyselá houba... :-D

A taky jsem se dneska konečně dočkala přednášky s tématikou blízkovýchodního konfliktu. Myslím, že to byla docela dobrá volba. Protože další hodinu máme až za tři týdny a vyučující nás upozornil na to, že bychom měli pravidelně sledovat jeho webpage (nejlépe každou neděli večer), protože se klidně může stát, že nám nějaké hodiny odpadnou, jelikož to a protože čas od času musí odjet na delší dobu do zahraničí. Samozřejmě jsem se opět musela upsat na nějaký referát. Takže tentokrát to jsou: Média. Upřímně nemám nejmenší představu, jak tohle téma uchopit...Ale úžasným bonusem je můj referující kolega, protože (jestli jsem ho správně pochopila) několik let žil a pracoval v Pásmu Gazy jako novinář. (velký úúúúúdiv)

A na závěr věta měsíce:
„Sehr geehrte Damen und Herren, ich bin ERASMUS-Studentin und...“
(hihi, myslím, že ji používám skoro každý den... :-)

Tabu II

Ó můj bože! Myslím, že bydlení na koleji bude klíčový problém celého mého pobytu v Bonnu. Asi jsem příliš zhýčkaná (vzpomínka na milovaný byt v Modřanech...), ale asi si nezvyknu... Panelák, ve kterém je slyšet úplně, ale snad úplně všechno: klapot bot na chodbě, rozhovory, reggae z vedlejšího pokoje, arabské hitovky o patro výš a jako bonus vodovodní potrubí, které hučí jako parník... (A to jako vážně!) A kromě toho prostě nerada bydlím v přízemí nebo v prvním patře, když vím, že nade mnou jsou i další poschodí... A báječný zážitek z téhle noci: opilí (?) spolubydlící, kteří přibližně od půl čtvrté do pěti dupali po chodbě, třískali dveřma a vydávali dost hlasité zvuky v nějaké pro mě neidentifikovatelné řeči. A bavili se tak nahlas, že jsem měla pocit, že jsou u mě v pokoji a schválně mi křičí do ucha. Jediné, co mě uklidnilo, když jsem rozlepila oči a zkontrolovala místnost (a následně i čas), byla vzpomínka na to, že jsem zamkla dveře před tím, než jsem si šla lehnout. Bá-ječ-né! Doufám, že takhle budou vypadat všechny víkendy! (ironie) No ale vzhledem k tomu, že pravděpodobnost, že se přestěhuju někam jinam, je téměř nula, tak slibuju, že už si přestanu stěžovat. (A to jako vážně! :-)

Část dnešku jsem strávila produktivně: dočetla jsem text na úterý. Pak jsem se pokoušela vyhledat nějaké filmy a materiály k referátu. Sakra, neví někdo něco o ztvárnění ruského a světového anarchismu ve filmu?!

Jo a jinak bych vás všechny ráda upozornila na to, že balíček veselých a nevšedních zážitků, který jsem měla předpřipravený pro pobyt v Bonnu, se již téměř vyčerpal a bude následovat jiný balíček. A to exemplář s názvem: Super-truper studium. Každodennost už bude jenom šedá, stereotypní a bez lesku.... Aneb dopol přednášky, odpol knihovna a přípravy na další hodiny a večer dvakrát týdně deutschkurs...

pusu

Köln 2.0

Druhý výlet do Kolína: dóm, pravá kolínská voda, Curry Wurst a vzpomínky na SSSR v Museum Ludwig. Po návratu kakao v Mode-Kunst-Café.




2x Kölner Dom - draußen & drinnen


Curry Wurst


Museum Ludwig

Köln allgemeine

Zdroj Köln am Rhein

naše super super kakao

Zdroj Bonn 2009 II

Konvička, pračka & Lynch

V noci ze čtvrtka na pátek jsem se předávkovala kofeinem z mého nově zakoupeného černého čaje. Úžasné, ještě ve půl páté ráno jsem byla čilá jako rybička... Sakra, proč se mi tohle nestává o zkouškovém?!

Jinak mám za sebou první kontakt s erární pračkou. Mise úspěšně splněna! A večer návštěva Héloïs, koukání na Lynchovu prvotinu (nepochopeno) a pokus o hluboce sofistikovaný rozhovor v jazyce, který ani jedné z nás není vlastní.

Jo a zítra snad výlet do Kölnu! :-D

Hlavně neztratit hlavu!

:-))

Zdroj Bonn 2009 II

Pecka!

OMG! Včerejšek plný překvapení! Byla jsem ve škole, hodina se konala a dokonce to bylo i zajímavé. A nejvtipnější na tom všem bylo to, že jsem na té hodině narazila na spolužačku z pelhřimovského gymplu. Nemůžu si pomoc, ale přijde mi to tak absurdní: skoro tisíc kilometrů od domova a já jen tak potkám Petru Matějů... ?!?!?! Och Mensch! Die Welt ist sooo klein!

Pak návštěva knihovny a jedna vypůjčená kniha v batohu. Ano, včera jsem začala studovat! Snažila jsem se (velmi a intenzivně) a už jsem na stránce 8! (Sakra?! A to jsem nečetla předmluvu...) Připadám si jak v prváku na germanistice. Och Mensch!!! Podtrhávám každý čtvrtý slovo a následně ho hledám ve slovníku. Grrrrr!

Večer opět multikulturní. Tentokráte vařily Španělky a Korejka. Bože! Měla jsem úplně nejúžasnější salám s vínem! Slibuju, že až se vrátím do Čech, tak uvařím! Och Mensch, das war sooo lecker!!!

A dnes? Dopol přednáška o EU. K mé smůle jsem zjistila, že k této přednášce je i cvičení... Sakra o dvě hodiny týdně navíc :-/ Pak nákup a dilema s jogurtem. Sakra! Vůbec nevím, jakej si mám koupit. Minulý týden jsem otestovala jeden a ten skoro nebyl k jídlu. Takže dnes vyhrál jogurt tureckého původu. Bůůůů, moje oblíbená značka žije jenom v Čechách :-(


koláž ze španělsko-korejského večera ;-)

Zdroj Bonn 2009 II

Rozhřešení rozhlasového příběhu

Můj tip nevyšel:-(

Napadlo mě, že rodinní příslušníci ztratili pas... Ale bylo to trošku komplikovanější. Takže moderátorovo vysvětlení (posluchači neuhodli): Technik pracující na letišti nemohl najít svůj klíč od auta → nemohl přijet do práce → nemohl opravit tabuli s odlety/ přílety → manžel nešťastně zemřelé nevěděl, ze kterého gatu mu odlétá letadlo → nestihl svůj let do Itálie → nespatřil svou ženu → a ta po převozu do nemocnice osamoceně zemřela...
Taky mi to přijde trochu blbý... Ale co by člověk nechtěl ve tři čtvrtě na jednu ráno, že?

Oběd

Hned na úvod musím opravit jednu svou totální mystifikaci. Můj soused (domněle z Ghany) je vlastně z Guiney... Sorry... Oboje je západní Afrika... Ale už aspoň vím, jak se jmenuje a taky jak se to píše: Daoud. Ale Guinea-boy se mi líbí víc ;-)

Proč to tady vůbec jako řeším?! Dneska jsem pro mého souseda vařila český oběd, který jsem mu minulé pondělí slíbila. Moc jsem se neposnažila – z nudlí se zelím se stalo zelí s trochou nudlí. Ale Guinea-boy se tvářil, že mu to moc a moc chutnalo a odvážně snědl celý talíř, který jsem mu naložila. Během jídla jsem si vyslechla spoustu pěkných věcí, které jsem ale vůbec nechtěla slyšet: že jsem strašně hezká a milá; že jeho oblíbená barva je tmavě modrá, stejná jako moje oči... (ach, krásné, že? Taky si myslím...) Ale velké zklamání pro Guinea-chlapce: né, nechodím na diskotéku a taky se tam v nejbližší době nechystám! A ano, mám tady stále co dělat. Takže: So ein Pech!

---vsuvka---
Právě poslouchám nějaký rádio a mám pocit, že to svoje vyprávění dneska nedopíšu. Posluchači volají do studia a mají za úkol uhodnout událost, kterou si moderátor vymyslel. Je to strašně napínavý! Jedna z klíčových indicií je: Na základě ztráty osaměle zemřela.
A už víme (my, co poctivě posloucháme), že paní měla autonehodu, ale zemřela až v nemocnici a to proto, protože ztratila něco materiálního (rozhodně to není žádný orgán, ale spíše něco technického)
… Někdo nějaké tipy?!
---konec---

Odpol jsem byla ve škole. Hahaha... a seminář (o terorismu a jeho reflexi ve filmu) se konal. Unglaublich!

---vsuvka---
Žena zemřela v zahraničí. Právě jsme s členy rodiny zemřelé na letišti a přemýšlíme, proč nemohli odletět... Ztráta, ztráta, ztráta... Čeho, čeho... ??? (mám tajný tip! A vy? ;-)
---konec---

Už jsem se dokonce i upsala na jeden referát. A bude to vtipné. Téma mého referátu je: ruský a světový anarchismus... Nebo tak nějak. Každopádně jsme na tuto problematiku čtyři a máme prý intenzivně skupinově pracovat. (hahaha)

---vsuvka---
C'mon! Tak už to řekněte! Jsem strašně napnutá! Stejně mám pocit, že už je to tak napůl seznamka. Právě volá Thim původem z Vietnamu... A pořád se řeší, co za povolání má další posluchačka Valérie... Grrrr! Já chci rozluštění!
---konec---

Jediný háček tohodle předmětu je v tom, že ty filmy musíme vyhledat sami. Hahaha! Ale snad to nějak půjde, prý když budeme mít problém, tak se máme obrátit na asistentku a ona nám snad poradí.

---vsuvka---
Problematika demokracie v Německu a stravování v McDonald... Sakra, co má tohle diskuzní téma dělat s naším příběhem?!
---konec---

Večer další lekce žonglování. Dneska se to obešlo téměř bez dřepů. Trénovali jsem s diabolem.

Německý mýtus

Ano, dnes jsem odhalila největší mýtus o německém národě! Ať mi nikdo (nikdy) neříká, že Němci mají rádi pořádek! Je to fake! A Německo se rozhodně nerovná Ordnung!

Včera se mě Pauline večer ptala, jestli jdu taky v pondělí v 10 na úvodní hodinu k předmětu Adenauerova éra. Co?! O ničem nevím, tenhle předmět je až ve středu. Pauline psala minulý týden vyučujícímu, jestli může jeho přednášku navštěvovat. Prej jasně a ať přijde v pondělí 19/10 v 10 hod do učebny I na úvodní hodinu. Přišlo mi to teda trochu divný, protože čas, datum i místo jsem kontrolovala nedávno na internetu a odpovídalo to mým poznámkám, tzn. středa... Ale jestli to je fakt v pondělí, tak jsem naštvaná, protože mi žádný info o změně nepřišlo. Grrrr... Každopádně se s Pauline domlouváme na zítra: za deset deset před institutem. Jistota je jistota...

A výsledek: V deset hodin je v učebně I úplně někdo jiný, vyučující se ani nenamáhal přijít. A proč taky, když v pondělí přednáší až od dvanácti a něco, co se vůbec netýká Adenauera?! Grrrrr! To je opravdu tak těžký si zapamatovat, kdy/ co/ kde člověk vyučuje? Venku je zima, odcházím do knihovny, abych konečně babičce napsala dopis. A jsem tak naštvaná, že ani výhled na Rýn mě neuklidňuje!

Ve dvanáct hodin mi začíná další přednáška. Tentokráte s tématikou blízkovýchodního konfliktu. Minulý týden se nekonala, tak jsem strašně zvědavá, jaké to dneska bude.

A výsledek: Vyučující nějak zapomněl přijít. Email, že přednáška i tento týden odpadá?! Hahaha... nic! Nechápu! Jsem úplně strašně naštvaná. To jsem sakra ale vůbec nemusela dneska vstávat! Venku je stále zima, opět odcházím do knihovny.

Ve dvě hodiny jdu na další přednášku. O téhle naštěstí vím, že se skutečně koná! Jediný háček: přemýšlím o tom, že na ni asi nebudu chodit. To je ta s tou patnácti stránkovou písemnou prací...

Ach, není nadto strávit svůj den plnohodnotně, smysluplně a produktivně! (ironie)

Takže bilance pobytu: špatný zvací dopis na kolej; pomalí lemroidní zaměstnanci v kancelářích Správy kolejí a menz; bordel v kuchyni; tři pé přiblblejch formulářů čekající na vyplnění; nekonečné fronty na úřadech/ v bance; učitelé, kteří nevědí, co/ kdy/ kde učí, a pokud to vědí, tak tam stejně nechodí... Hmm... tak co bude příště?!