Právě jsem se přejedla improvizovaným těstovinovým salátem s fazolemi na špeku... A nemůžu se teď učit... (haha :-)
Tak jako téměř každé úterý mě ani dnes nebaví vařit. Na kolejích máme kantýnu. Otvírací doba je po, stř, pá večer a já si už dvanáctý týden v řadě říkám, proč sakra není otevřená v úterý? Momentálně jsem v mírné krizi. Za týden a kousek mě čekají první dvě zk a vtipně jsou obě dvě v jeden den. Takže tak přemýšlím, jestli mám jít obě zkusit, nebo si jednu nechat na březen (hahaha, už se vidím, jak se v březnu učím...), nebo jako co?
Jinak dnešek vtipnej (ironie). Byla jsem na dějinách terorismu, začali jsem ukázkami z filmu Let 93 (tj. to letadlo, které mělo 11. září narazit do Bílého domu). Celej ten film vypráví o tom, co se odehrávalo na palubě letadla, když ho ti čtyři teroristi unesli, a jak se pasažéři hrdinně vzbouřili (samozřejmě nechybí prostřihy na příbuzné, když jim pasažéři z toho letadla volají. A všichni brečí.). Nakonec to letadlo stejně havarovalo a nepodařilo se nikoho zachránit. Pak následovaly ukázky z filmu World Trade Center. To je pro změnu o dvou hrdinných policistech (jedním z nich je Nicolas Cage), kteří jdou bez bázně a hany zachraňovat lidi do WTC, které je těsně po nárazu dalších dvou unesených letadel, jejich smůla je, že v momentě, kdy se dvojčate hroutí k zemi, jsou uvnitř. Zavalí je to, oni tam po tmě leží (zranění, zaprášení, bez možnosti jakéhokoliv pohybu) a doufají, že je někdo najde a zachrání. (Opět nechybí prostřihy na příbuzné. A opět všichni brečí). Pak se tam objeví US-mariňák a prej to dopadne dobře... Takže jsem se na konci hodiny, taky málem přidala ke všem těm brečícím příbuzným. Sakra, čím to, že všechny americké (oslavné) filmy, jsou tak neskutečně sentimentální ?!
Za chvíli odcházím žonglovat, ale až se vrátím, tak mám v plánu se podívat na třetí film (nejradši bych se na to vykašlala, ale musím ho vrátit do knihovny). Tenhle se jmenuje Paradise Now a vypráví od dvou palestinských mladících, kteří se stanou členy radikální skupiny a mají za úkol vyhodit do vzduchu autobus plný izraelských civilistů. Blablabla... hrozně složité morální dilema, každopádně by to mělo končit tím, že jeden z těch Palestinců do toho autobusu (samozřejmě i s bombou, kterou má na sobě) nastoupí...
No... asi bych si pak měla půjčit nějakou pohádku nebo bollywood! Už se nemůžu dočkat, až mi ty všechny teroristické semináře skončí!
Žádné komentáře:
Okomentovat