Pan Balík

Skoro celý včerejšek jsem strávila s Petrou M. Večer odjížděla zpátky do ČR. A protože se musela z pokoje vystěhovat už v devět ráno, tak jsem ji nabídla, že u mě může zůstat. Tož dobré to bylo. Akorát jsem byla po čtvrtečním slavení trochu zpomalenější...

Dneska ráno mi přišel balík od otce. juch! :-D A vidíte to! Německá DHL doručuje i o víkendech! Každopádně moc děkuju!!! Kromě kustovnice (hned jsem si hodila pár kousků do čaje), slunečnicových semínek a děsně pikantních oříšku (co to je?!) mi byla poslána i kniha „Malé antidepresivum“. Hned při prvním nahlédnutí jsem narazila na povídku s názvem „Ležel na zádech na posteli a po tvářích mu kanuly slzy“... No já nevím, ale zrovna tohle mi moc antidepresivní nepřipadá ;-)

Odpol se koná rozlučková párty se Zahirem, páč se 15.února vrací na měsíc a půl do Bangladéše. Jinak jsem začala hledat nějakou práci... Za prvé: no money... To stipendium je tak akorát na holé přežití. A za druhé: abych se tady nenudila a nevedla příliš zhýralý život ;-) Taky mám v plánu začít trochu pracovat na své bakalářce (sběr a tříděný materiálů). Zítra začínám s rešerší pramenů...


Co skrývaly útroby pana Balíka ;-)


Když se kustovnice pere se slunečnicí. Hihi, dobrej mix


Yummi :-)