Ráno v 9 hod začíná v Poppelsdorfer Allee registrace všech Erasmus studentů. Naprosto podle mého předpokladu tam je neskutečně dlouhá fronta a spousta chaosu. Během toho, co čekám, než na mě přijde řada, tak se dávám do řeči s jednou Francouzkou. Fronta se pomalu sune kupředu... Výborně, už jsem registrovaná! Za odměnu dostávám asi tři papíry, které mám do zítra vyplnit, a asi pět brožurek a tři letáčky. Stoupám si do další fronty, v téhle by se měl platit semestrální deutschkurs a sobotní výlet do Aachen. Čekání je úmorné, Francouzka se někam ztratila, takže už si nemám s kým povídat. Najednou zaslechnu češtinu. Rozhlížím se. Ááá, tamhle ti tři chlapci. Nenápadně se odsouvám co možná nejdál a pro jistotu schovávám všechny materiály, na kterých je moje jméno, popř. státní občanství. Sorry, na češtinu je ještě brzo. Zaplaceno! juch! Do schůzky s mým osobním bankovním poradce mám ještě spoustu času, takže opět vyrážím na průzkum města. Za cíl si podle mapy zvolím Starý hřbitov. Dá mi trochu práce než tam dorazím. Ale jak říkám: není nad to se ztrácet tehdy, když na to má člověk čas. Hřbitov má atmosféru! Byl založen v průběhu 18. století a spousta náhrobních kamenů je ještě zachovalá. Koukám na tabuli se jmény slavných lidí, kteří tu jsou pohřbeni, ale ani jedno jméno mi nic neříká... Chci udělat pár snímků, ale baterky jsou vybité. Tak trochu klasika, že? Takže odcházím a slibuju si, že sem ještě někdy zajdu. A kam teď? Nakonec vybírám botanickou zahradu nedaleko Poppelsdorfer Allee. Nemám čas jí projít celou, ale v průvodcích píšou, že patří k nejstarším a nejhezčím v Německu. Takže se sem taky ještě alespoň jednou musím vypravit.
Před tři čtvrtě na jednu mám sraz s Alessou a jdeme spolu do banky. Otevření účtu trvá jenom chvilku. Jsem strašně ráda, už mám těch byrokratických záležitostí plný zuby. Mám pocit, že tady nedělám nic jiného. Každopádně zase dostávám další štos papírů. Ve dvě hodiny má být oficiální zahájení Erasmus Welcome week. Tak se opět loučím s Alessou a mířím do Akademického uměleckého muzea, které je hned naproti uni. Zahájení, uvítání a proslovy (ani už pořádně nevím, kdo všechno se na nás přišel podívat – starosta, rektor … ???) trvají až do pěti a střídají angličtinu s němčinou. Na konci jsem úplně vyčerpaná. Zatím mi dělá problém koncentrovat se na cizí řeč několik hodin v kuse. Ale nepochybuji o tom, že se to časem zlepší ;-) Každopádně pak jedu rovnou na Tabu. Sice máme nabídku vyrazit na Kneipentour s místními studenty, sraz je v osm, ale já jsem tak unavená, že na to kašlu. A hlavně! Zítra je uvítací párty pro zahraniční studenty a erasmáci mají vstup zdarma. Hmm... Rozhodně si to nechci nechat ujít ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat