Včera večer jsem zašla na svou druhou párty. Juhů! Samozřejmě se cítím trochu trapně, protože například Pawčo Majewski a Prezmek Krzemieniecki za sebou mají už asi 19 parties a to je dneska 17. … Ale já to prostě fakt nezvládám! Každopádně ta včerejší se moc a moc vydařila: pivo (teda třetinka piva) za euro, což je velmi, velmi příjemná cena, dále proběhlo seznámení s další spoustou lidí (jo, jména... haha...), pokec s Thomas (s Héloïs jsme se o něm dozvěděly některé pikanterie, které tady z pochopitelných důvodů nemůžu šířit. Anébržto bych byla příliš indiskrétní. Ale každopádně s holkami jsme to probraly dopoledne). Taky jsem na sobě trochu zapracovala, abych nebyla tak asociální vůči Čechům. A musím říct, že jsem ráda, že tu jsou a že jsou tak milí :-). No a v půl druhé ráno jsem byla doma jako na koni ;-)
Na dnešek jsem spala jenom pár hodin, protože dopol jsme měly sraz s holkama ve městě a měly jsem v plánu jít na poslední letošní bleší trh. Blešák je prostě akce, kterou si já nemůžu nechat ujít! Přeskakuju vyprávění o duze a o tom, jak jsem ten trh nemohly najít, protože se nekonal v centru, ale na úplně jiné straně Bonnu, a mířím rovnou k tomu, že ten trh byl úplně neskutečně velikej. Ale jako vážně! Strávili jsem tam víc než dvě hodiny a mohly jsme projít max 2/3. Byla jsem tak konsternovaná z toho množství věcí, hadrů a všech možnejch a nemožnejch krámů, že jsem si ani nic nekoupila. Ale na duben (to se koná první jarní trh) už budu duševně připravená! A určitě něco ulovím. :-) Sakra! Héloïs dneska sehnala úplně skvělou kabelku.
Pak chvilka oddechu a odpoledne jedeme do IKEA. Holky taky potřebují nakoupit nějaké drobnosti a já už znám cestu ;-) Takže na úvod: v Německu nikdy nejezděte v sobotu do IKEA. Protože to, že mají otevřeno do devíti, neznamená, že tam do těch devíti jezdí bus. No vážně! Prostě v Německu (stejně jako třeba ve Francii a Itálii) chybí takové ty super IKEA-busy, které vás poberou na zastávce MHD a vyplivnou vás přímo před vchodem. Grrrr. Takže jsem prostě vystoupily z vlaku a jdeme směrem k zastávce normálního linkového autobusu, které náhodou jezdí kolem IKEA. A překvapení dne?! Poslední bus jel před třemi hodinami. (Upozorňuji, že je něco málo po šesté hodině.) WTF?! Takže pěšky. Naštěstí je to asi jenom 15 minut. Pak nákup (přísahám, že už jsem si skoro nic nekoupila!) a cesta zpátky na vlakové nádraží. Frekvence vlaku je jednou za třicet minut a ten minulý jsme nestihly o šest minut. Zatraceně! No, nesněží nám tady, ale že by bylo nějak obzvláště teplo, to se říct nedá... O dvacet čtyři minut později: všechny jsme poněkud prokřehlé, Martina přemýšlí o tom, na kterou párty dnes vyrazí (jestli si myslíte, že já se taky někam chystám, tak jste na omylu, já se těším do postele), ale hlavně už jsme ve vlaku! Bohužel ne na dlouho. Dvě zastávky a pak musíme vystoupit. Nevím, nechápu. Dalších dvacet minut čekání na další vlak. Sakra! Jsem už zmrzlá jako rampouch! A přemýšlím o tom, jak je život v Čechách (obzvláště v Praze) jednoduchej a pohodlnej!
A konec příběhu: je za deset deset a já jsem se teprv teď dostala domů. Grrrr.
Rheinaue - místo konání blešího trhu
A další fota na: Bonn 2009 II
Žádné komentáře:
Okomentovat